Loading...
Loading...
Dům byl vystavěn v r. 1597, i když zde snad už ve středověku stávala hospoda, kterou měl párkrát navštívit sám Karel IV., když sledoval stavbu kamenného mostu. Původní budova stála na pilíři dřívějšího Juditina mostu, který byl zničen povodní.
Dům postavil Jan Fux, obchodník s pštrosími pery, tehdy módní novinkou, který si nechal r. 1606 vymalovat průčelí v celé šíři bombastickou reklamou své živnosti se symboly svých nabízených služeb od malíře Daniela Alexiuse z Květné. Jan Fux byl pernař, neboli „fedršmukr“, zdobil dámské klobouky či koňské postroje vzácnými ptačími pery, vyráběl z nich vějíře a jiné ozdoby, které jako módní návrhář sám navrhoval.
V r. 1648 dům poškodili při obléhání Prahy Švédové a při následné opravě pak bylo r. 1657 přistavěno pražským stavitelem Cyrilem Geerem barokní horní patro. Z té doby je také v přízemí malovaný trámový strop zdobený motivy vinné révy, objevené při stavebních úpravách v 70. letech 20. stol. V r. 1714 zde otevřel první kavárnu Čechách Armén Deodat Ramajan, který prodával kávu dovezenou řekem Deodastusem Damascenusem. V l. 1972 – 76 byla barevná fasáda opravena, dům rekonstruován a upraven na hotel.
Dům mnohokrát změnil vlastníka, vždy se však zachoval svůj záměr – být pohostinným místem pro toho, kdo ho navštíví. Posledním soukromým majitelem před znárodněním byl Josef Dundr, který dům koupil v r. 1922, zvelebil zde zřízenou restauraci a dům řádně opravil. Vlastnictví státu však objektu neprospělo, byl v takovém stavu, že mu hrozilo zřícení. Na poslední chvíli bylo v 70. letech 20. st. přistoupeno k jeho generální opravě, byly k němu připojeny dva menší sousední objekty, rozšířeny skladovací prostory ve sklepích a byl přebudován na luxusní hotel a restaurant. Původní trámové stropy ze 17. st. s renesančními ornamenty v některých místnostech byly zavěšeny na ocelové konstrukce a interirér byl vybaven pseudorenesančním nábytkem.
Legendy o domě
První říká že rozmařilá manželka prvního majitele domu Jana Fuxe vyžadovala neustále nějaké dárky a přála si i živého pštrosa. Manžel jí vyhověl, a vyhověl jí i když chtěla druhého pštrosa. Když ale žádala ještě třetího, rozzlobil se a prohlásil, že by třetího pštrosa nejraději udělal z ní. Den na to paní domu nebyla k nalezení a na domě přibyl třetí pták – pštrosice. Druhá naopak tvrdí, za vlády Karla IV. přenocovala v domě zahraniční delegace, která přivezla císaři jako dar tři pštrosy a právě z tohoto důvodu dostal dům jako své znamení právě tento znak.
